TEORIE VŠEVÝVOJE

Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje a změn dosud poznané i nepoznanéživé i neživé přírody, např. vývoje jedincůi různýchživočišných a rostlinných druhůorganizmůnebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín i všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastechčinnosti lidí apod. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvůrčímu logickému myšlení. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti.

Klíčová slova: atomie, reálatomie, véskutečnost, reálskutečnost, působení, reálpůsobení.

ÚVOD

Teorie vševývoje postihuje obecněplatnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé objektivní i neobjektivní reality. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecněplatnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky nemožné. Proto, aby bylo možné tuto univerzální zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačnědefinovatřadu nových pojmůa vytvořit pro tyto pojmy názvy ve forměnových slov.

Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrněobtížné ačasověnáročné. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmůnení dost dobře možné, alečas a úsilí nutné k osvojení Teorie vševývoje sekaždémuurčitěvyplatí.

Teorií vševývoje popsaná obecná zákonitost postihuje podstatu vývoje a změn všeho možného i nemožného a každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionálnířešení problémův té oblasti, které se věnuje, tj. např. v libovolné vědecké, technické nebo umělecké disciplíně, v osobnímživotěatp.

Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatkůz hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené včlánku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžněpoužívaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty teorie vševývoje, je význam takového slova v článku pokud možno přesněpopsán. Nedostatky v definicích novězavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.

VŠEVÝVOJ

Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexuživé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všechživočišných i rostlinných druhůorganizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborůnapř. vývoj a změny struktury atmosféry apod.

Slovo vševývojvýznamovězahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, trvání, setrvání, přetrvání, zanikání apod.

Stejnějako slovo vševývoj jsou všechna tučněvyznačená slova v následujícím textu používána výhradněv popsaném a vysvětleném významu.

VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ

Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový,čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehožprostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.

Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednoduššínebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejšídosud známé organizmy schopné přijímat současněněkolika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací.

Činnost vjemových orgánůje označována jako vnímání.

Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhůorganizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.

Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve většínebo menšímíře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.

Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování..

VÉSKUTEČNOST

Slovo véskutečnost nahrazuje sousloví vnitřní skutečnost. Pro popis podstaty teorie vševývoje je nezbytné určit, v jakém významu je používáno toto slovo

Jediným, jednoznačněsrozumitelným příkladem, jehožpomocí lze přesněpopsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.

Do této Vašívéskutečnosti patřívše, co právěv těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, kteréčtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větáchčteného textu, které vstupují do Vašívéskutečnosti, cožlze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vašívéskutečnosti patřív těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vašívůle nebo nezávisle na Vašívůli vyčleňují z Vašípaměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právěv souvislosti s tímtočteným textem chcete a dokážete představit. Kroměpředstav, které si právěteďvytváříte, se mohou ve Vašívéskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vašívůli.

Vaše véskutečnost se prakticky nikdy nemůže zcela osvobodit od vnitřních pocitů, které Vás provázejí celýživot.

Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vašívéskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vašípaměti, a to počínaje mlhavými představami vjemůz nejstarších okamžikůzapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještěpřetrvávajícími pocity, jasnými představami ačerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.

Ve Vašívéskutečnosti se může vyskytnout např. představa některéčinnosti vykonávané v minulosti nebočinnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.

Ve Vašívéskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vašípaměti uchované, víceči méněkonkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.

Ve Vašívéskutečnosti můžete např. vidět a vnímat Vašílevou ruku obracející stránku textu, přičemžmůžete hmatem vnímat povrch této stránky.

Ve Vašívéskutečnosti můžete vidět např. Vašípravou ruku držící mezi prsty pero, přičemžmůžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky.

Ve Vašívéskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vašíbudoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.

Ve Vašívéskutečnosti se mohou objevovat více či méněrealistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolnémčase vševývoje.

Zatímco vševývoj nepřetržitětrvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, kdyžusínáte, nebo okamžitězmizí, např. kdyžnáhle upadnete do bezvědomí. Kdyžspíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vašívéskutečnosti zdánlivěchaotická tvorba představ skládaných z útržkůvzpomínek, zkresleněpociťovaných pocitůvnímaných vjemůz Vašeho okolí, přičemžtvorbu těchto snových představ můžete Vašívůlí ovlivňovat jen výjimečněv malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.

Všechny dílčíprocesy ve véskutečnostech lidí, např. pociťování tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemžintenzita jednotlivých dílčích procesůse mění, bývá značněnevyrovnaná a vůlí ve většímíře málo ovlivnitelná.

Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejměvyskytují ve véskutečnostech některýchšelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejšív porovnání s vjemovými orgány lidí.

Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobnějako ve veskutečnostech těch druhůorganizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplněbarvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jenčernobílé představy.

Poměrněpřesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve véskutečnostech některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit,že na rozdíl od nás může být véskutečnost některéhočlověka v něčem ochuzena. Obtížnějšíje si představit,že véskutečnostněkteréhočlověka je v něčem jiná, odlišná,že může obsahovat oblasti, které se v našívéskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.

Někdy si lze poměrněsnadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazněodlišuje od organizmučlověka. Lze si například poměrněsnadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměřnemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližněv jedné ose po stranách hlavy.

Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očína slepičíhlavě, ale i to,že slepičíoči jsou značněvypouklé, cožmá souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.

Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současnětéměřcelé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.

Pro popis a vysvětlení teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečněurčen předcházejícími příklady

REÁLSKUTEČNOST

Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu nežje vytvořené slovo véskutečnost. K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu sousloví ideální organizmus.

Ideální organizmus má neomezenědokonalé vjemové orgány a intelekt, je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.

Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeněsměrem k drobným podstrukturám sledovaných objektůa neomezeněi směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolnědlouhémčasovém intervalu.

Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolněmalých podrobnostech.

Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeněmalých objektův nekonečněvelké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeněmalých podrobností vnímat strukturučlověka včetněvšech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.

Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.

ATOMIE

Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak,že se mu jeví jako prostorově,časověnebo prostorověičasovějednoznačněohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava,řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemžvnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.

PŔÍKLADY ATOMIÍ

Největšíatomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenějšískupiny galaxií. Tato mimořádněvelká hnízda galaxií jsou nejvzdálenějšípozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenějšípozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největšídosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.

Atomiejsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny,časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty apod. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v příroděi ve světělidí.

Atomie jsou všechny organizmyživočišného i rostlinného původu, přičemžtyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií

U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií jejich struktury.

Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců, Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.

Atomie jsou rovněžrůzná seskupení organizmůrostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahraděnebo pole cukrovéřepy.

PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.

Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladůatomií. Jedná se vesměs o atomie, tj. fragmenty reálskutečnosti, se zcela zřetelnou materiální podstatou. Příkladem atomie představy, tj. fragmentu reálskutečnosti, která nemá zcela zřetelnou materiální podstatu, může být ve fyzice používaná představa ideálního plynu, jehožatomy nebo molekuly mají ve výpočtech nulový objem a mezimolekulové interakční síly se ve výpočtech považují za neexistující. Příklady atomií představ, postrádajících téměřúplnězřetelnou materiální podstatu, mohou být představy elementárníchčástic s nulovou hmotností nebo fantazijní představy pohádkových bytostí, které mohou vyčarovat zlato, stát se neviditelnými apod.

Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou podobu, kterou bude snad možné někdy ve vzdálené budoucnosti jednoznačněpopsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou podobu, neexistuje.

REÁLATOMIE

Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově,časově, nebo prostorověičasovějednoznačněohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava,řetězec apod.

Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnoučástí nekonečné množiny reálatomií.

MYŠLENÍ

Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručněpopsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhůorganizmůs véskutečností následujícím způsobem:

V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemždrtivá většina vjemůtěchto atomií je jižv atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaněvnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je. Např. zámožný občan technicky vyspělého státu vnímá velké množství atomií představ prostřednictvím atomií III. signální soustavy. III. signální soustava jsou pohyblivé obrazy, které mohou být doprovázeny atomiemi II. signální soustavy, hudbou a nejrůznějšími zvuky. Může to být televize. holografická projekce apod.

Ve své véskutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Dospělýčlověk může např. prostřednictvím atomií I., II. a III. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury. Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti.

Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.

Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředněvnímat změny a sled představ v jeho představivosti, a to podobnějako je nemožné bezprostředněkontrolovat práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy. Podobnějako je možné práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy sčasovým odstupem zkontrolovat, prostudováním záznamůjeho kontrol, můžečlověk ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily a které jsou včleněné v jeho paměti.

PŮSOBENÍ

Působení mezi atomiemi může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat.Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. tak,že se mu jeví jako prostorově,časověnebo prostorověičasovějednoznačněurčená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi, přičemžvnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.

Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle většístruktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle většíatomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, skládáním atomií, smršťováním atomií, soustřeďováním atomií, slučováním atomií, shromažďováním atomií,řetězením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomií na obvykle menšíatomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetších atomie, rozplýváním struktury atomií, rozpouštěním struktury atomií, rozpínáním struktury atomií, rozpojováním struktury atomií, rozkládáním struktury atomií, rozbíjením struktury atomií, rozcházením struktury atomií, rozháněním struktury atomií apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současněv různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.

PŘÍKLADY PŮSOBENÍ

Působení mezi atomiemi může trvat různědlouhou dobu. Např. užhodnědlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemněpůsobí gravitačními a odstředivými silami. Sluneční soustava je nepatrnou atomií Metagalaxie. Naproti tomu v nepatrnýchčasových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárníchčástic mikrosvěta. Text, kterýčlověkčte, působí jednostranněnačlověka, alečlověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranněnašišku salámu tak,že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to,že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává. Tři lidé na sebe vzájemněpůsobí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemněpůsobit také tak,že se začnou vzájemněprát. Cihly, z nichžje postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvořístrukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nervových vláken, na sebe vzájemněpůsobí prostřednictvím nervových impulzů.

Existenci působení mezi organizmy s véskutečností prostřednictvím nenásilné jasné představy požadovanéčinnosti (Liter.č. 4, str. 175, 211, 214.) mohu potvrdit v těch případech, kdy je pokusný organizmus se skutečností vidět a je ve vzdálenosti do 20 m. Asi před 40 lety jsem mnohokrát prováděl pokusy s uvedeným působením, které byly asi v 60 % úspěšné. U dětí předškolního věku byla úspěšnost pokusůs uvedeným působením asi 80 %, u psůasi 30 %.

Při fotbalovém utkání na sebe oboustranněpůsobí dvějedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážnějednostranněna občany státu, přičemžobvykle působí také vzájemněmezi sebou. Armády znepřátelených státůna sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejněobsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvožije jako atomie jeho struktury.

PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.

Jako dalšípříklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradněv představivosti lidí.

V představivosti organizmůs málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí,žijících např. téměřv úplné tměněkde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativnějednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich možná nevyskytují. Zcela určitěse atomie představ působení vyskytují v představivosti savcůa dalších druhůorganizmůs dobře vyvinutou véskutečností.

V představivosti lidí se vyskytují atomieřetězcůna sebe navazujících představ, např. představařečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atpmie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitějšílogicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomtočlánku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje.

K atomiím představ je možné poznamenat,že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitěse vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězcůa seskupení představ, tj. v podstatěv různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisůstavů". Přitom jsou atomie představ, jejichřetězce i seskupení vždy komunikovány tak,že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.

ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ

Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmůs véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.

Strukturu paměti popisuje jedna staršífyziologická teorie paměti organizmůs centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude v dříveči později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením.

Podle této teorie má paměťpodobu různěintenzivních, různědlouhých a různětvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.

Podobnou strukturu jako paměťorganizmůs vnitřní skutečností má i jejich vůle a představivost.

Působení uvedených atomií ve struktuře organizmůs véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:

Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzůz pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzůdo paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzůdo představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejménějedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.

Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšleníčlověka lze zjednodušeněpopsat tak,žečlověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvořípředstavy. Na svou představivost můžečlověk dále působit svou vůlí tak,že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemněpůsobit,čímžmůže vzniknout v představivostičlověka dosud neznámá představa, kterou můžečlověk působením vůle včlenit do své paměti.

Existence dosud neznámé představy v pamětičlověka může mít za následek to,žečlověk svou vůlí začne působit na paměťařetězce dalších atomií v jeho struktuře tak,že vytvořívynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.

REÁLPŮSOBENÍ

Poslední slovo, jehožvýznam je pro popis podstaty teorie vševývojenezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení mezi se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově,časověnebo prostorověičasovějednoznačněurčená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.

Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnoučástí nekonečné množiny reálpůsobenímezi reálatomiemi.

PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI

Podstata vševývoje spočívá v tom,že se uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Literatura

1. Druga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.

2. Funda O. A. (2009): "Filosofické tázání ve shoděse skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." Filosofie dnes (1): 7 - 33.

3. Materna P. , Kmuníček V. (2011) "Pojmy aneb co bylo dříve" Filosofickýčasopis,číslo (7) 733 - 747.

4. Kafka B. (1947) Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové vČeské Skalici.

5. Hyne S., Klinerová V. (2010) "Neurobiologie paměti"Československá fyziologie (2) 44-47

6. Miroslav Hajn (1969) "Přehled přesné mechaniky". Státní nakladatelství technické literatury v Praze.

7. JiříStránský (1988) "Řízení technické tvůrčípráce, vynálezcovství a zlepšovatelství" Vydalo Státní nakladatelství technické literatury Práce v Praze.

¨

PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ

Atomie Č.1

LABYRINTOVÁ UCPÁVKA používaná napřk těsnění hřídelůu parních turbín.

Atomie Č.2

ŠROUBOVÝ KOMPRESOR

¨Atomie Č.1 + AtomieČ.2

Skloubením uvedených atomií vznikne ryze rotační spalovací motor, ve kterém jsou v ose dělené podlouhlé skříní uloženy dva rotory, které do sebe zapadají závity, a to prakticky stejnějako do sebe zapadají závityšroubového kompresoru. Skříňmá tvar dvou komolých kuželůspojených menšími podstavami. Kuželovitému tvaru skříněodpovídá tvar rotorů. Mezi rotory a skříní jsou uzavřené dutiny ve tvaru osmičky, které se při otáčení rotorůposouvají od sání k výfuku, přičemžse jejich objem postupnězmenšuje tak,že uprostřed skříněje minimální. Uprostřed skřínějsou do motoru zaústěny vstřikovací trysky nebo elektrická zapalování.

Na stejném principu je možné vyvinout kompresor, vývěvu apod.

Pozn.: Vytvoření vynálezu trvalo asi 2O let. Přihlášku vynálezu jsem podal Úřadu pro vynálezy a objevy v listopadu 1989. Další informace o Teorii vševývoje jsou na:www.miloslav7.blogspot.cz/